Památným dnem sokolstva byl v loňském roce prohlášen 8. říjen. Toho dne byla roku 1941 Česká obec sokolská rozpuštěna a její majetek úředně zabaven. Takřka naráz byli zatčeni všichni sokolští činovníci z ústředí, žup i větších jednot. Většina z nich se již nikdy nevrátila.

Ve Slaném došlo k zabavení sokolského majetku již na Boží hod v neděli 13. dubna 1941. Dne 5. dubna, v předtuše tohoto „úředního zákroku“ byl uschován slavnostní sokolský prapor a 7. dubna poschovány historické památky, důležité archiválie, kronika jednoty, zápisy o schůzích atd. 12. dubna bylo odklizeno i celé loutkové divadlo. Celá řada věrných příslušníků jednoty se setrou náčelnicí Marií Stehlíkovou v čele, se starala o záchranu sokolského majetku. Ještě 13. dubna, v den, kdy ve výborovně sokolovny četnictvo a zástupce starosty města za přítomnosti členů výboru sepisovali majetek, byly odnášeny z budovy všecky vzácnosti, jež musely být ukryty (slavnostní kroje, hudební nástroje, přes 30 originálů, které získala jednota z přečetných výstav malířů jako dary vděku, knihy atp.) Rovněž malý prapor jednoty, prapor dorostu a žactva, ba i zbraně (revolvery) byly odneseny. V noci zmizel krásný reliéf z Tyršova balvanu na Hájích, protože po mědi Germáni šli především. Obětaví bratři jej dobře ukryli. 39 bratří a sester a 22 dorostenci se zúčastnili tohoto chvalného díla záchrany.

Bratrský stisk ruky patřil v první řadě i příslušníkům slánského četnictva, jehož pSlánská Sokolovna 1940omocí se sokolové dostali ještě dvakrát do zapečetěných místností, a mohli tak uschovat zbytek toho, co nepatřilo do rukou násilníků. Velký dík patřil i Muzejnímu a literárnímu spolku Palacký, který se nebojácně ujal části sokolského majetku a ukryl jej v muzeu.

Příslušníci slánské jednoty byli zapojeni v ilegální sokolské župní organizaci. Ve slánském okrsku pracovaly souběžně dvě skupiny a obě přinesly své krvavé oběti na oltář vlasti. Umučen byl župní starosta br. Václav Halla z Loun, okrskový starosta br. Václav Hampejs z Trpoměch, k smrti zmučen slánský místostarosta br. Antonín Vít a další.

Na podzim byla sokolovna obsazena Němci, kteří zde zřídili lazaret. Za dobu od poslední valné hromady 27. března 1941 zemřelo na následky válečných útrap 48 bratří a 11 sester. Vedle nich zaplatili krvavou daň nezapomenutelní bratři a sestry: Dřevař Josef Čížek, bývalý náčelník jednoty, umučen v Terezíně, majitel cihelny Josef Eckstein, zaplynován v Osvětimi, jeho choť Elsa Ecksteinová skončila stejnou smrtí, JUDr. Miroslav Haken, advokát, zastřelen v Praze, strážmistr Štěpán Holý, umučen v Mauthausenu, strojní zámečník Josef Kotmel, zastřelen v Krnčí u Kladna, dorostenka Jiřina Neumannová umučena v Osvětimi, truhlář arch. Oldřich Smetana, umučen v Osvětimi, drogista František Tušer, zastřelen v Praze, kožešník Václav Zika padl v revolučním boji ve Slaném. Řada dalších byla z politických důvodů vězněna v různých koncentračních táborech. Tolik stručně ze Slaného.

Slánská Tělocvičná jednota Sokol se hlásí k Památnému dni sokolstva a věří, že se vedení ČOS podaří, aby byl tento den uznán i jako Významný den České republiky.

Libor Dobner, starosta TJ Sokol Slaný