STRUČNÁ HISTORIE SOKOLA SLÁNSKÉHO V DATECH.


1862 (20.července) vítají, ještě neorganizovaní  slánští občané, pražské Sokoly, vedené Dr.Miroslavem Tyršem při jejich výletu do Šternberka. U této příležitosti vychází z dílny K.Tůmy a L.Procházky „Píseň Sokolů“, vydaná tiskem Fr.Jeřábka v Slaném.

1864 se na zahradě hospody U Zeleného věnce ve Slaném začíná cvičit po způsobu pražských Sokolů.

1865 (30.dubna) se konala ustavující schůze ku „zřízení spolku tělocvičného“ v hotelu U Bílého beránka. (15.července) povoluje vysoké c.k.místodržitelství v Praze založení tělocvičného spolku pod názvem „Sokol“ ve Slaném. (13.srpna) je první řádnou valnou hromadou, konanou v prostorách ochotnického divadla v piaristickém gymnáziu zvolen první výbor Sokola v čele se starostou Františkem Jeřábkem. (21.srpna) první společné cvičení přihlášených zakládajících 60.členů.

1866 (12.února) byly místodržitelstvím schváleny stanovy nově založeného Sokola.

1868 (19.února) 1.slánské sokolské šibřinky ve spolkové místnosti Sokola U Zlatého jablka.

1878 (20.října) vyvrcholila ve Slaném první, skoro desetiletá krize, celonárodně zvaná „krize sokolsko-hasičská“. Valné hromady se zúčastnilo, včetně funkcionářů, pouhých 17 členů.

1879 byl založen Fond pro vystavění tělocvičny.

1882 (18.června) slánský Sokol se účastní prvního sjezdu sokolských jednot v Praze. Dr.Miroslav Tyrš zde byl jmenován „milým členem“ slánského Sokola.

1886 (16.září) první „sokolské závodnické cvičení“ spojené s velkým slovanským koncertem kolínského Sokola, řízeného kapelníkem Františkem Kmochem.

1887 (17.února) vstupuje Sokol Slaný do župního svazku župy Podřipské, založené 6.ledna 1887. (11.září) se konalo první veřejné cvičení Podřipské župy a župní sjezd ve Slaném. Veřejného cvičení se poprvé účastnilo 14 sokolek v krojích.

1888 (10.června) bylo založeno Družstvo pro vystavění tělocvičny. (28.listopadu) schválila Valná hromada koupi pozemku pro budoucí tělocvičnu. (23.prosince) vstupuje Sokol Slaný v rámci župy Podřipské do svazku ČOS.

1889 druhá krize slánského sokolského spolku. (27.ledna) se mimořádné valné hromady účastní pouze 11 členů.

1896 (28.září) slavnostní položení základního kamene slánské sokolovny.

1897 (15.srpna) slavnostní otevření nové sokolovny. (6.listopadu) bylo v nové sokolovně zahájeno cvičení.

1898 (27.února) vystupuje Sokol Slaný ze svazku župy Podřipské i z ČOS.

1899 (12.února) ustavující valná hromada župy Sladkovského, čítající tři okrsky - slánský, perucký a lounský. Župa ihned vstupuje do svazku ČOS.

1900 (11.března) založen „Dámský odbor tělocvičný“ při Sokolu Slaný. (říjen) založení slánské vzdorojednoty Sokol-Tyrš.

1902 zakládá náčelník Jar. Splítek při slánském Sokolu Tělocvičný ústav pro hochy a dívky školou povinné.

1903 (16.března) c.k.okresní školní rada cvičení dětí v Sokole zakázala.

1907 (10.prosince) po řadě žádostí a jejich urgencí svolila c.k.okresní školní rada k cvičení žáků (dívek ne) v Sokole.

1909 (30.září) bylo povoleno cvičení dívek školou povinných.

1911 (16.listopadu) se dobrovolně rozešla vzdorojednota Sokol-Tyrš a většina členů se vrátila do mateřské jednoty.

1912 (12.února) byl ustaven ženský cvičitelský sbor, tvořící se již od r.1910.

1914-1918 v průběhu války bylo odvedeno zhruba 90% mužské populace slánského Sokola z toho 89 mužů hned při mobilizaci. Od 13.května 1916 se cvičitelské činnosti ve slánském Sokole ujímají ženy. Během 1.světové války narukovalo celkem 172 slánských sokolů, padlo a zemřelo jich 25.

1918 (28.října) plní slánští sokolové heslo „Na stráž“ a ujímají se strážní služby na nádraží, na radnici a v centru města.

1921 (10.září) provází čestná stráž sokolů a legionářů prezidenta T.G.Masaryka při jeho návštěvě ve Slaném.

1924 (16.srpna) - 1925 (15.ledna) byla provedena přestavba slánské sokolovny do dnešní podoby.

1926-29 byly zřizovány dětské sokolské osady ve Mšeci.

1932 (18.září) odhalení Tyršova památníku Na Hájích.

1935 k oslavě 70.výročí ustavení slánského Sokola vychází v tiskárně Veleslavín u Františka Jiráčka ve Slaném pamětní kniha Jarky Ruse 70 let Sokola v Slaném.

1936 slánský Sokol má 1.337 sokolských duší (580 bratří, 287 sester, 140 žáků, 178 žaček, 75 dorostenců, 77 dorostenek). Zřejmě jedna z největších členských základen v historii slánského Sokola ale i republikově, vezmeme-li v úvahu, že Slaný v té době čítalo cca 10.000 obyvatel.

1937 byla přistavěna k hlavní budově sokolovny nová nářaďovna, dnešní přísálí.

1941 (27.března) se konala poslední valná hromada slánského Sokola v protektorátu. (13.dubna) byl majetek slánského Sokola zabrán Němci a řada členů byla pronásledována gestapem. Při konečném sčítání roku 1945 konstatuje Josef Pešek 59 bratří a sester zemřelých od poslední valné hromady, z nichž mnozí zemřeli právě následkem útrap a podvýživy válečných let a někteří odešli ze života dobrovolně. Mimo ně bylo v koncentračních táborech a na gestapu umučeno dalších 11 slánských sokolů a sokolek.

1945 (31.prosince) má znovu oživlý Sokol ve svých řadách 752 členů a v roce 1946 918 členů.

Od roku 1949 je činnost Sokola postupně tlumena. Rokem 1951 mizí slovo Sokol na dlouhá léta z názvu Tělocvičná jednota. Hmotný a finanční majetek převzala nástupnická Tělovýchovná jednota Slaný, pozdější TJ ČKD Slaný. Sokolovna ale zůstala a cvičilo se v ní dál. Po celá dlouhá léta se právě tady, pod vedením zkušených, v mnoha případech původních sokolských cvičitelů a odchovanců, učila slánská mládež první kotrmelce, odtud se nastupovalo k veřejným cvičením a spartakiádám, i když ze sokolské myšlenky zbyly jen střípky a trvale zafixované sokolské „Nazdar“.

1991 (2.února) byla obnovena a (6.února) zaregistrována jednota Sokol Slaný a získala zpět svůj nemovitý majetek. Obnovený Sokol Slaný vstoupil do sokolské župy Budečské se sídlem v Kladně a do ČOS v Praze. (16.května) byla svolána první, ustavující valná hromada obnoveného slánského Sokola. Přípravný výbor vyzval všechny bývalé členy Sokola v regionu k navrácení do sokolských řad. Akce se setkala s velmi příznivou odezvou, přihlásilo se přes 60 bývalých sokolů, z nichž někteří se aktivně účastní činnosti Sokola dodnes. Prvním starostou obnoveného Sokola byl zvolen br.ing.Jiří Mareš.

1993 byla realizována plynofikace sokolovny a výstavba nové kotelny, chystaná již před rokem 1948.

1995 (9.prosince) oslavili sokolové 130.výročí založení slánského Sokola veřejnou akademií, ve které vystoupily všechny složky odboru Sokolské všestrannosti za účasti zástupců sokolské župy Budečské a oddílu karate. Sokolská akademie byla také součástí oslav 700.výročí města Slaný. V dalším období, (do března) 1997 pokračovaly rekonstrukce na budově sokolovny a úpravy přilehlých ploch. Slánský Sokol oslavil 100.výročí otevření své sokolovny.

1998 – 2000 byla dokončena výměna dřevěných oken na budově za okna plastová a byla provedena rekonstrukce fasády a klempířských prvků na nové – přední části sokolovny a na východní straně původní velké tělocvičny.

2001 byly původní dřevěné hlavní vchodové dveře do budovy nahrazeny plastovými. Ve valné hromadě 28.března se na postech starosty a místostarosty vyměnili ing.Jiří Mareš a Libor Dobner. V období červen – září 2001 byla provedena rekonstrukce podlahy velké tělocvičny a obložení jejích stěn koberci.

2002 požádalo vedení slánského Sokola ČOS o velkou dotaci na investiční záměr – přístavbu druhé velké tělocvičny na místě nevyhovujícího přísálí. – Dotaci spláchly potopy a Sokol skončil se ztrátou 100 tisíc za projektovou studii. V létě roku 2002 reprezentovalo družstvo mladších žákyň a dva muži Věrné gardy ve svých vystoupeních slánský Sokol na XIII.Všesokolském sletu v Praze.

2006 se 38 členů slánského Sokola aktivně účastnilo XIV.Všesokolského sletu v Praze.

V současné době (k 31. prosinci 2010) má Sokol Slaný v odboru Sokolské všestrannosti sdružujícím oddíly Rodiče a děti, Nejmladší žactvo 4-6 let, Mladší žactvo 6 – 9 let, Starší žactvo 10 – 14 let, Dorostenky a ženy, Zdravotní tělocvik a Jóga a ve sportovních oddílech karate, volejbalu (4 družstva) a nohejbalu (3 družstva) celkem 456 členů – 230 zletilých a 226 dětí a dorostu

Starosta: Libor Dobner, místostarosta: Josef Chodora, jednatel: Martina Hortová.

Libor Dobner